Jarní cyklojízda podél Bečvy/ květen 2025 Reportáž
Pro letošní rok se naplánovala změna tradiční trasy na jarní rozježdění. Vyrazili jsme tentokrát do Beskyd na cyklo jízdu podél rožnovské a vsetínské Bečvy. Letošní účast byla veliká - Jarda, Věrka, Hanka V., Peterkovi Katka&Dušan, Marcela, Žížovic, Martin Š., Gabča, já. Strávili jsme společně moc příjemné chvilky :) Díky za účast.
Fotky z výletů nalezneš přes Záložku ve Fotogalerii kliknutím na odkaz.
Kolu zdar, Láďa
Středa 7. Května: Kupátkové Peklo a Buřtová Extáze
Expedice začala velkolepým logistickým fiaskem Českých drah. Deset minut před odjezdem, v momentě, kdy jsme už plánovali, jak se usadíme v luxusních vagonech s HAK (Háky na Kola), přišla zpráva: Změna. Kola se nevejdou. Namísto elegantní přepravy jsme museli provést manévr "Narvi Všechno a Všechny" do obyčejných kupátek. Představte si desetičlennou rodinu s batožinou a třemi lednicemi, ale místo lednic tam máme kola. Přežili jsme. Do kempu jsme dorazili jako vítězové (a trochu pomačkaní). Večer jsme se odměnili: Grilovačka buřtů. V tu chvíli jsme si uvědomili, že pravá romantika je v tom, co se nespálí. Ujeto: 16 km. (Těch nejvíce stresujících kilometrů vlakem a kempem v našich životech).
Čtvrtek 8. Května: Propast, Vítr a Pivovarský Zlatý Hřeb
Ráno nás Peterkovi krmili. A to doslova. Snídaně hodná králů, s buchtou tak famózní, že jsme začali uvažovat o zřízení Kultu Buchty. Mezitím se k nám připojil Ondra, Věrčin kamarád, aby se na vlastní kůži přesvědčil, do jakého cyklistického šílenství se to Věrka pustila. Dopoledne jsme šli k Hranické propasti, kde se Gabča – naše chodec-samotář – rozhodla jít jako vždy pěšky. Zatímco my řešili pláště, Gabča si užívala ticho lesa. Na kole jsme pak vyrazili podél Rožnovské Bečvy. Počasí: Poloslunečno s Větrným Sabotérem. Ten vítr měl zjevně osobní mstu na cyklistech a snažil se nás fouknout zpět. Nicméně, pivo v občerstveních ho spolehlivě zneutralizovalo. Ujeli jsme hrdých 46 km. Koruna dne: Večeře v Rožnovském pivovaru. Degustace piva a následný sladký úder na chuťové buňky nám potvrdil, že jsme sice sportovci, ale gurmáni mnohem větší.
Pátek 9. Května: Hřebeny, Koupačka a Tajemná Aranka
"Snídaně je základ," znělo heslo, a my jsme se podle něj řídili. Následoval hlavní chod: Překonávání Beskydských vrcholů. Každý si zvolil svou Cestu Bolesti (neboli "náročnost trati"). Zatímco se jedni potili na asfaltu, jiní bojovali s kořeny. Odměna byla sladká, přesněji studená: Koupačka na přehradě! I přes tu zimu, co nás vyhnala z vody, jsme byli hrdinové. Večer Velké Karlovice a večeře. Místní frgály (sladká tečka číslo dvě) nás dorazily. A pak začalo testování Konifera (pro laiky: borovička), a co je nejdůležitější – byla s námi znovu Aranka z Mnichova Hradiště. Málem se zapomnělo, kdo je Aranka :) ale když se objeví Konifer, je jasné, že je to stará známá. Po dni plném hřebenů a lihovin jsme padli do postelí brzy. Ujeto: 25-35 km (a 100 metrů k Arance).
Sobota 10. Května: Velká Etapa, Makrela a Konec Světa ve VALMEZU
Snídaně nás opět proměnila v nezdolné cyklisty, a tak jsme vyrazili na nejdelší etapu. Cíl: Vsetínská Bečva. Počasí se drželo své normy (příjemné, ale ten Vítr-Mstitel tam zase byl). Peterkovic navíc přidali bonusový bod a zaplavali si v nádrži Karolínce – zřejmě trénují na triatlon. Společný oběd ve Vsetíně nám dodal sílu pokračovat do bájného VALMEZU (Valašské Meziříčí). Po rychlém ubytování nás čekala kulinářská bomba: grilovaná Makrela v restauraci Přístav. Makrela byla po 57 km pokrm bohů. Zbytek večera? Krátká procházka a hromadný, tichý odpad do postelí. Vítězství nad únavou bylo tiché a rychlé. Ujeto: 57 km.
Neděle 11. Května: Loučení s Idylou a Zpožděná Tečka
Nedělní snídaně na náměstí byla třešnička na dortu. Poslední úsek byl už jen elegantní dojezd. Cesta podél vody, "zelené vrcholky" kolem nás (pořád lepší než vrcholky borovičky) a ta příjemná, povzbuzující polojasnost. Oběd v divadle U staré střelnice v Hranici byl nečekaným kulturním vložkou. Definitivní tečka a rozloučení proběhlo na náměstí v Lipníku n.B. – samozřejmě se sladkou tečkou (protože frgály a buchty jsou naše palivo). Po ujetých 44 km (na pohodu!) jsme se vrátili k našemu osudovému dopravci. Zpáteční cesta vlakem? Standardní. To znamená, že místo luxusního včasného dojezdu jsme si dali padesátiminutové zpoždění.
Doprava vlakem
TAM: 7. května Praha H. nádraží – Lipník n. Bečvou/ 17.22-20.12
ZPÁTKY: 11. května Lipník n. Bečvou – Praha H. nádraží/ 15.43-18.36
____________________________________________________
Ubytování:
Stř 7.5. Hranice/ Kemp Hranice www.autokemphranice.cz mob: 777774611
Po domluvě je možné objednat snídani, polopenzi a plnou penzi u p. Tomka na mob. 603844427, 581604677 nebo na e-mail: sportskotelna@sportskotelna.cz
Čtv 8.5. Rožnov p.R./ Kemp bez snídaně https://www.camproznov.cz/index.html mob: 731504073
večeře 19h https://www.roznovskepivnilazne.cz/
Pá 9.5. V. Karlovice/ Apartmánech u Gášků se snídaní https://www.podpralesem.cz/ubytovani-mista/apartmany-u-gasku/ tel: 571 444 747
So 10.5. Valašské Meziříčí / Penzion Valmez bez snídaně https://penzion-valmez.cz/ tel: 734443397
